Oddělení nemocí z povolání

Pletysmografie

Ordinační hodiny: Po - Pá 6.00 - 14.00 (po předchozím telef. objednání)
Tel.: 558 304 707
e-mail: ochp@nempodlesi.cz
lékaři: prim. MUDr. M. Bartnická, MUDr. J. Kusová

Pletysmografie - je vyšetření periferních cév horních končetin.Vzhledem k pacientovi jde o neinvazivní vyšetřovací metodu bez farmakologické zátěže. Před vyšetřením nesmí vyšetřovaná osoba kouřit, pít alkoholické nápoje, brát některé druhy léků.

Pletysmografie se provádí v klidu, v sedě, ruce jsou položené na podložce a na poslední článek prstu je přikládán snímač, který snímá klidovou pulzovou amplitudu periferních cév. Takto je postupně vyšetřen každý prst levé a pravé ruky.

Po tomto tzv. klidovém vyšetření si pacient odloží do poloviny pasu a ponoří obě horní končetiny do vodní lázně o teplotě kolem 10 - 12 st. C. Tam setrvá pod dohledem zdravotní sestry po dobu 10 minut. Po vytažení končetin z vodní lázně je hodnocena změna barvy prstů, teplota kůže a natočena pletysmografická křivka. Pak se pacient posadí a ještě dalších 15 minut se sleduje zabarvení kůže prstů obou rukou a provádí pletysmografie. Pokud je vše v pořádku, vyšetření se ukončí. V případě subjektivních nebo objektivních změn doporučí vyšetřující lékař další postup s vyšetřením v cévní ambulanci.

Tímto pletysmografickým vyšetřením můžeme zjistit, zda se jedná o tzv. traumatickou vasoneurozu.

Název vaso, protože se týká cév, neuróza proto, že se jedná o " neurózu", tj. funkční poškození, traumatická - protože vzniká pro určeném traumatu.

Medicínský se jedná o tzv. Raynaudův fenomén, tj. záchvatovité zbělení článků prstů vznikající v chladu a postihující různé články prstů jak horních tak i dolních končetin. O Raynaudově fenoménu mluvíme tehdy, jestliže dochází ke zbělení prstů a neumíme určit příčinu onemocnění.

Tento fenomén se velmi často vyskytuje především u žen s typickou konstitucí. Tyto ženy jsou nejčastěji štíhlé až astenické, mají nízký tlak, zvýšenou sympaticko vegetativní reaktivitu a cévní reaktivitu. U mužů tento projev častěji vzniká při jízdě na kole, na motorce, vlivem větru, chladu a stisku řidítek oběma rukama, dále při koupání ve studené vodě (zde se jedná o celkové prochlazení). Velmi často se jedná u obou pohlaví o reflexní sekundární projev vertebrogenního bolestivého syndromu krční páteře. Tento projev může ale být první známkou závažného onemocnění, nejčastěji autoimunního (např. sklerodermie, revmatoidní arthritidy, ale i cukrovky), proto při těchto potížích provádíme kromě základních krevních odběrů vždy i specializované odběry navýše uvedené onemocnění a s odstupem času je kontrolujeme.

Příčina Raynaudova fenoménu není dosud plně známa a ujasněna. Předpokládá se zvýšenou vazokonstrikční aktivitou sympatických vláken, ale proč tomu tak je, to se neví. Jedno je však jasné. Jedná se o nezánětlivé onemocnění, bez nekróz, bez trofických změn kůže prstů, bez rozpadu endotelu cév, bez agregace destiček či jiných částic krve. Pokud tedy máme zvýšené zánětlivé faktory, pokud máme trofické změny na konečcích prstů, nejedná se o Raynaudův fenomén, ale o chorobu, a je nutno dále pátrat.

Bělení postihuje různé články prstů většinou horních končetin a začíná u konečků a pak postupuje níž. Jedná se o atak, který trvá 15-20 minut, prsty jsou naprosto voskově bílé, jsou, tzv. mrtvolné, studené, bez citu, ztuhlé. Pak následuje krátkodobá cyanóza a následně zčervenání rukou, včetně pálení, které je způsobeno následnou vasodilatací " zmatených" cév.